Smyslem projektu je snaha o výrazné snížení počtu dopravních nehod způsobených střety vozidel se zvěří.  Na silnicích v ČR stále přibývá počet těchto střetů, které osobám způsobují smrtelná zranění nebo těžké úrazy, dochází ke smrtelným poraněním zvěře a vznikají výrazné materiální škody. Například pod koly aut ročně zahyne 129 tisíc srnců nebo 17 tisíc kusů prasat (zdroj: Ústav Zoologie Mendelovy univerzity v Brně).

Tento stále rostoucí počet dopravních nehod způsobených střetem vozidel s lesní zvěří, a z našeho pohledu nevyhovující řešení konkurenčních výrobků, nás vedl k vývoji systému, jehož základním cílem je vysoká a dlouhodobá účinnost takového zařízení s minimálními nároky na jeho provoz a údržbu. Jeho nedílnou součástí je také možnost rádiové komunikace prostřednictvím sítě Internet a jeho víceúčelové využití. Jde například o informace týkající se tvorby náledí či některé údaje ke statistickým účelům. V současné době tyto požadavky splňuje námi vyvinutý systém I-Patník.

O nutnosti vývoje účinného „plašícího systému“ ukazují statistiky nehod způsobených střetnutím zvěře s vozidly, které rok od roku stále narůstají. Tyto střety vedou ke značným materiálním škodám, k úhynům lesní zvěře, úrazům osob a dokonce i k jejich úmrtí. Z hlediska příčin dopravních nehod takto způsobené nehody zaujímají ve statistikách čtvrté místo. Následující tabulka ukazuje stoupající tendenci těchto nehod v ČR za posledních pět let. Nárůst tohoto druhu nehod v roce 2018 oproti roku 2014 činí 60%.

Shora uvedené statistiky jsou alarmující. Dá se předpokládat, že skutečné počty nehod budou ještě vyšší, neboť uvedená čísla udávají pouze nehody, ke kterým byla přivolána policie. Bohužel z dostupných zdrojů nelze jasně říci, co je příčinou těchto nehod. Zda jde například o přemnožení zvěře nebo o hustotu provozu, či z příčin jiných.

Jasné ale je, že k nejčastějším střetům dochází během soumraku a svítání a v měsících od října do konce roku. V těchto obdobích jde o střety s těmi nejtěžšími „kalibry“ jako jsou divočáci a srnci. Projekt I-Patník byl proto zaměřen zejména do této oblasti, kde dochází ke škodám největším. Činnost tohoto systému je také z těchto důvodů po denní část omezena, neboť během denního světla střety nejsou tak časté a řidič má větší šanci reagovat.

Projekt se zaměřuje na ochranu silnic I. II. a III. třídy za využití stávajících standardních směrových sloupků. Pro integraci elektronického plašiče do vhodného stavebního prvku byl po našich testech zvolen směrový sloupek M, který je schválen jako prvek stálého svislého dopravního značení dle EN 12899-3:2007.

Základní parametry elektronického plašiče v projektu I-Patník:

• vysoká účinnost „plašení“ zaměřená na lesní spárkatou zvěř
• vysoká spolehlivost ve venkovním prostředí
• životnost systému alespoň 10 let
• provozní doba s baterie minimálně 3 roky
• rádiová komunikace využívající stávající sítě a NB IoT
• bezúdržbový provoz
• kompaktní konstrukce se stíženou možností odcizení
• možnost on-line provozu se servisním střediskem
• možnost měření a přenosu fyzikálních veličin a jiných údajů

Předpokládáme, že uvedení projektu I-Patník do praxe výrazně ovlivní ochranu zdraví osob, sníží úhyn zvěře a výši hmotných škod a rovněž tak sníží náklady na likvidaci havárií a renovace poškozené krajiny.